Společenské akce za mého dědečka

Společenský život na vesnici často vycházel ze starých křesťanských tradic a jeho nositelem byla tělovýchovná organizace Orel. Během roku se také konaly zábavy a plesy pořádané např. hasiči, myslivci, školou nebo Sokolem. Po nástupu komunistické strany k moci v roce 1948 byl zrušen Orel a zároveň i akce s ním spojené. Ty se pak snažila vrátit zpět paní Ludvíková, která v roce 1956 nastoupila jako učitelka v naší základní škole, a ta dala dohromady skupinu lidí dnes nazývanou chasa.

K akcím, které chasa obnovovala patřily např. Staré a Mladé hody. Do příchodu komunismu se tyto hody slavily každoročně. Staré hody vznikly již za Rakouska-Uherska. Císař Josef II. zrušil slavení hodů, protože lidé museli pracovat. Zavedl pak tzv. Císařské posvícení, které se konalo třetí neděli v říjnu. Z této slavnosti pak vznikly v naší dědině Staré hody.

Mladé hody se i dnes konají na přelomu května a června ku příležitosti slavnosti Nejsvětější Trojice, která je patronem kostela v naší obci. Slavení hodů se po obnově chasou příliš dlouho neudrželo. Obnovené hody nejprve pořádaly pod Osvětovou besedou, pak však byly převzaty pod Československý svaz mládeže a křesťanská část chasy přestala na tyto hody chodit.

Dožínky, slavnost na konci žní, byly taktéž původně pořádané Orlem.
Sedláci se sjeli s koňmi a vozy, uspořádal se alegorický průvod a tancovalo se. Po 48. roce dožínky občas pořádalo JZD, avšak ne s příliš velkým úspěchem. Nakonec je obnovila paní učitelka Ludvíková.
Rekruti, neboli chlapci, kteří odcházeli na vojnu, měli tradici, které se říkalo „chození po slepicích“. Den před odvody chodili po dědině, zpívali, nosili víno a od příbuzných rodin dostávali slepice. Jejich maminky a děvčata utvořily skupinku a ze slepic pak vařily večeři. Když se odpoledne rekruti vrátili od odvodní komise, šli k pomníku padlých, položili tam věnec, zahrála se hymna a pak se šlo na společnou večeři.

Komunisté měli také své tradice a jednou takovou byla třeba slavnost 1. máje. Slavilo ji vždy několik obcí dohromady. Konal se průvod, na něm chodili lidé s vlajkami a komunistickými plakáty a poté se pronášely projevy. Děti do průvodu chodily povinně v rámci školy. Lidé se také účastnili z toho důvodu, že tu byly stánky, kde se prodávaly věci, které většinou během roku nebyly k dostání jako např. banány.

Lampionový průvod byl další z akcí pořádaných komunistickou stranou. Průvod se pořádal při výročí Velké říjnové socialistické revoluce a byl pořádán školou.
V naší obci byl vždy čilý společenský život a některé tradice se udržely až dodnes.