Návrat ke „kořenům civilizace“ –sen – intuice ?

Oné noci jsem se odebíral do svého lože plně spokojen. Po návratu z oslavného posezení se svým kamarádem, kde jsme zapíjeli úspěšný prodej mého silně ojetého vozu za neúměrně vysokou cenu , jsem byl „ v sedmém nebi „. Nikdy jsem nečekal , že úpravou stavu tachometru a několika dalšími fígly je možné cenu téměř vraku vyšponovat tak vysoko.
Správný kamarád to uměl  a nedělal to poprvé. Často jsem s ním v těchto aktivitách rád spolupracoval , pochopitelně s nemalým „vývarem „ z transakcí .
V kapse mne taktéž hřála  částka , kterou jsem  v nadějném očekávání měl obdržet za odkup jízdního kola lukrativní značky z „jiných „ zdrojů „. I zde jsem cti základní zákon obchodu „ lacino nakuj – draze prodej. Další potvrzený slogan  „Komu se nelení , tomu se zelení „. Jinak  pivní řeči v restauraci byly tradiční   - nadávání a kritika poměrů , politiky , politiků , tunelování a nenasytnost kmotrů na všech postech . Jako nejvzdělanější v diskuzní partě jsem i tentokráte exceloval svými příspěvky ….  Usínání bylo krásné …

Následné sny jakoby chtěly podpořit moji slavnostní atmosféru dne . Byly příjemné , až povznášející …navíc plně rozvíjely do konkrétna moje vzletné myšlenky o právu a spravedlnosti , kterými jsem se vždy  prezentoval v rozpravách u piva a jinde…

Kráčel jsem slunnou atmosférou města a co nevidím – v místních kašnách se v koších koupali nóbl odění jedinci s vysvětlujícími cedulemi na prsou . Šlo většinou o zástupce marketů, agentur a obchodů rozličných podnikatelů často zvučných jmen. I důvody okoupání byly prozaické („za šizení váhových limitů „ , za nabízení prošlého zboží „ , „za klamavou reklamu, za finanční podvody , pančování alkoholu , pohonných hmot „ atd). Postižených bylo  tolik , že kašny přetékaly .. Mezi těmito jedinci byla celá řada mých známých .  Dělal jsem , že je nevidím . U některých , kteří mne v rámci malého , nekalého obchodního styku „podfoukli“ jsem měl slastné pocity uspokojení a satisfakce. Můj celkový dojem by se dal vyjádřit jedinou větou „konečně nastoupila vzývaná spravedlnost „. Nabažen touto podívanou  jsem se přesouval dál do města . Jak se záhy ukázalo , děly se tam zajímavější věci..
    Moji pozornost upoutal dav pochodujících svázaných žen (doprovázený ještě větším davem přihlížejících ) , který putoval od domu k domu . Zde vždy o malé přestávce doprovázející kat jedné z žen uřízl ucho (někdy nos) a jeho pomocník žhavým železem „ošetřil ránu.“
Teprve až jsem se probral z úžasu , jsem zjistil , že mezi adeptkami na „operaci“ ucha je zase celá řada známých , např. dvě velké dámy ze sousedního vchodu. Dokonce se tam vyskytovaly paničky s kterými jsem kdysi „něco měl „ . Vysvětlení tohoto jevu mi podal jeden muž z davu , který si vše poctivě filmoval . Bylo popisně výstižné „Nevěrné, zanášející baby „.
Z přihlížejícího davu se ozývaly hlasy skandující uspokojení. Jejich aktéry byli rozvedení muži , kteří byli z genetických testů informováni, že platí na „cizí děti“ , dále nadšené publikum tvořily „lehké ženy“z nevěstinců , kterým byla takto likvidována konkurence.Bylo těžké rozlišit zoufalé a bolestivé naříkání hříšnic  od davového skandování přihlížejících…
  Na přilehlém pískovém place u tržnice se děly ještě zajímavější akce.  Tentokráte množinu čekatelů na „úkon“ tvořili převážně muži . Katovi pomocníci je postupně přiváděli ke špalku , kde jim byly sekerou amputovány  ruce (některým jedincům obě ) . Ošetření vzniklých ran bylo obdobné jako u žen (připálení žhavým železem ). Tentokráte mne nijak nepřekvapilo, že i zde jsem spatřil značnou část známých i „osobností „ města „ , včetně čelných představitelů zastupitelstva . Předčítané rozsudky (vyhlašoval je ponocný ) , měly většinou společný jmenovatel (zlodějina , podvody v investičních akcích a výběrových akcí města , šizení městské pokladny ). K mému největšímu překvapení patřilo zjištění , že  ve frontě na kata byli téměř všichni čelní soudci , policejní funkcionáři a advokáti města. Na tomto místě se sluší podotknouti , že „postižení „ přijímali svůj úděl celkem v klidu , o to větší bylo nadšené skandování publika. Sen pokračoval …dalšími atrakcemi…
Téměř všechna plakátovací místa byla vylepena pozvánkou na akci následujícího dne , která se měla odehrát na místní sportovně - kulturní aréně Sazky . Inzerována byla poprava nejexponovanějších zlodějů regionu , hlavního města  a státu. A ta inzerovaná jména , jedno větší „eso „ než druhé ..Jen jakoby náhodou  mě přepadla myšlenka „probůh , jak je možné , že všichni od moci a vlivu jsou profesionální zloději ?
Vhledem k tomu,že výskyt těchto osob byl nejčastěji zaznamenán v hlavním městě gubernie (jak jinak) a kapacity místního kata nepokrývaly potřebu , byla řada nadbytečných přesunuta na okresy , což posílilo  celostátní atraktivnost akce. Zlodějské celebrity přitahovaly a ihned bylo na všech místech vyprodáno . A co víc – jako moderátor celé akce měl vystupovat na mnoha akcích  sám , již prokazatelně nevinný, před tím doživotně odsouzený vězeň  Kájinek.  (soudní a policejní aktivisté jeho procesu byli hlavní účinkující na popravišti).
Bohužel pro mne ,  dříve spolehlivě fungující a sjízdné cestičky protekce selhaly (většina dřívějších známých použitelných k tomuto účelu se buď „koupala „ , nebo čekala u špalku, někteří na hřiště). Jak se dostat ke vstupence ? Ve snu jsem lítal od čerta k ďáblu , leč marně . S obrovskou lítostí a žalem jsem se vracel domů…a usilovně přemýšlel o metodě , jak se na stadion dostat bez lístku….
V zajetí těchto myšlenek , jsem nějak přehlédl , že před naší vilou stojí dva ozbrojenci a „lelkují“ . To byl můj prvotní a jistě největší životní omyl …. Nelelkovali , ale čekali cíleně na mne….
Než jsem se vzpamatoval  „byl jsem  zajat „ , nelítostně uchopen a bleskově přesunut na pískoviště u tržnice . Náhle v němém úžasu , šoku a transu  mi znělo z éteru  „za účast na organizovaném klamání v obchodním styku a jiné podvody - pravá ruka k amputaci „.Ještě , že ne obě , chlácholil jsem konejšivě , když se kat nade mne sklonil … a pak se to stalo…
V bolestném hysterickém výkřiku jsem se probudil těsně před dopadem sekyry na mou ruku a špalek.  Celého mokrého , vyděšeného a polomrtvého mne záhy zalil slastný pocit bezpečí a klidu.
V duchu jsem si zanotoval „ještě , že to byl jen sen  a že nám nevládnou hnusné středověké manýry a tresty . Není nad současnou demokracii a s ní spojenou spravedlností“ „Pán Bůh zaplať za ni „

Ale  bylo právě 13. června 2013 (13 je moje nešťastné číslo ) a tak mě ani moc nepřekvapily zprávy na ČT 24 o razii „kuklařů „ ve vládním sídle a jiných institucích ….

Že by sen byla intuicí zlých nastávajících časů  ? Doufám , že i tak na nás „malé „ podvodníky se spravedlnost nepropracuje , nebo že by ano ? Od tohoto dne se asi  ani já , ani mnoho jiných  již klidně nevyspíme ….