Vzpomínky na dětství za 2. světové války, krátce před a krátce po ní.
Následující řádky by se mohly nazývat „
válečné střípky“ nebo třeba „
rodinná kronika“ a vydaly by na celý román. Jejich autorka – dnes 78-letá Ludmila Vlčková, rozená Haladová (vystudovaná akademická malířka)- si pomocí slov kreslila obrázky z doby svého dětství – portréty lidí, kteří ji tehdy obklopovali a črty krajiny, ve které zažívala, navzdory nepřátelství mocností, šťastné chvíle. Jsou to příběhy plné poezie a místy i humoru, ve kterých nechybí odvaha, láska, ale ani zrada a bolest. Některé tragické momenty souvisejí přímo s válkou, jiné by se mohly odehrát v kterémkoliv zákoutí časoprostoru. Tato koláž vzpomínek vypovídá o své době, přestože je psaná očima dítěte. Autorka je samozřejmě dávno poučená o historických souvislostech, ale vrací se ke svému dětskému pohledu a tím zpřístupňuje tuto dramatickou epochu i daleko mladším čtenářům, než jsou její pamětníci.
Ludmila Vlčková (dcera)
Janowitz I.
Janowitz II.
Janowitz III.
Janowitz IV.
Janowitz V.
Janowitz VI.
Janowitz VII.
Janowitz VIII.
Janowitz IX.
Janowitz X.
Janowitz XI.
Janowitz XII.
Janowitz XIII.